Technologie recyklace
Většina z celosvětově recyklovaných nápojových kartonů je recyklována na karton používaný na výrobu kartonových krabic a papír používaný na výrobu kancelářských potřeb. Dalšími druhy papíru vyráběného z recyklovaných nápojových kartonů jsou například toaletní papíry, papírové ručníky, krabice na vajíčka a papíry na psaní.
Papírny
Použité nápojové kartony recykluje více než sto papíren na světě. Ty se přitom liší jak co do velikosti, tak co do typu výroby. V roce 2007 recyklovala největší množství kartonů papírna Papierfabrik Niederauer Muhle – PNM v západním Německu, která každý rok zpracuje zhruba 100 000 tun kartonů, což představuje zhruba 500 milionů nápojových obalů vyrobených z tohoto materiálu.
Velké množství kartonových nápojových obalů recyklují také firmy Corenso Varkaus ve Finsku, Klabin Piracicaba v Brazílii a Stora Enso Barcelona ve Španělsku.
Úspěšná recyklace však není podmíněna velkým množstvím materiálu – i malé provozy nebo takové, které mají přístup k menšímu množství nápojových kartonů, mohou recyklovat velmi úspěšně.
Nové technologie
Zabýváme se také novými technologiemi, především takovými, které dokážou vytěžit nejlepší možnou hodnotu z nepapírových částí obalů, jež jsou pro papírny nepoužitelné. Podporujeme výměnu informací i technologický pokrok potřebný k tomu, aby takovéto technologie vznikaly a byly k dispozici. Tento přístup vede k pozitivnímu rozvoji recyklace.
Jednou ze zajímavých novinek je závod v brazilském městě Piracicaba, který používá plazmovou technologii. V roce 2009 bude ve španělské Barceloně otevřen provoz využívající pyrolýzu při nízké teplotě. Obě tyto technologie umožňují výrobu parafínových olejů a velmi kvalitního hliníku. Zároveň jsou vítaným doplňkem ke stávajícím provozům mechanické recyklace na celém světě i ke zplyňovacímu závodu, jenž byl otevřen ve Finsku v roce 2000 a vyrábí energii a sekundární hliníkové prášky.
Regenerace materiálu
Výběr nejvhodnější metody a technologie nakládání s odpady do značné míry závisí na místních podmínkách (dopravní vzdálenosti, systémy sběru, trhy s regenerovaným materiálem, legislativa atd.). V některých zemích je tlak na používání kartonů pro jejich energetickou hodnotu (např. v Dánsku) – výhodou je, že se jedná o obnovitelnou formu energie vzhledem k materiálovému složení kartonu a dále také velmi malé množství uhlíku a vysoká efektivita sběru. V jiných zemích jsou normy pro sběr buď dány zákonem (například v Německu) nebo místní kulturou (například Indie).
V mnoha zemích však pro užitečné využití odpadu neexistuje infrastruktura, a tak je odpad stále ukládán na skládku.